Česká strana sociálně demokratická Svoboda, spravedlnost, solidarita

Jindřichův Hradec

Aktuálně

Proč jsem se vlastně zapojil do platformy „Zachraňme ČSSD“?

Od minulého pátku, kdy jsem se účastnil úvodní tiskové konference v pražském Mánesu, a kdy vešlo ve známost, že jsem i já signatářem platformy „Zachraňme ČSSD“, prožívám nikoliv zcela komfortní „retro“, neboť neustále čelím otázkám, co z toho asi budu mít, že jsem iniciativu vůbec podepsal.

Jako bych se v čase a prostoru vrátil o několik desítek let zpátky, kdy každá občanská iniciativa zaváněla sabotáží a byla tak i na veřejnosti prezentována. Věřte mi prosím, zapojil jsem se do naší platformy jen proto, že mi není lhostejný osud ČSSD, a nebudu daleko od pravdy, pokud tuto platformu chápu jako poslední pokus sociální demokracie odrazit se ode dna. Aspoň pro mne je to poslední pokus, abych měl čisté svědomí, že jsem aspoň něco udělal. 
Očekával jsem, že mé rozhodnutí platformu podpořit nebude vnímáno jen pozitivně, přesto mne ale vždy překvapí (a není to poprvé v životě), pokud jsem v došlých emailech nebo textových zprávách konfrontován s nenávistí, což se mi bohužel stalo i nyní. Naštěstí převažují slušné maily a dokonce tu a tam i podporující. Mnozí straníci si totiž velmi dobře uvědomují, že skutečně ani více než 70 dnů po volebním výprasku v sociální demokracii žádná diskuse neprobíhá. Tak jí chceme rozproudit, a to je náš hlavní cíl, který považuji za zcela legitimní. 
Přeci nikdo nemůže očekávat, že by jednodenní mimořádný Sjezd v Hradci Králové něco zásadního spasil? Může jen vyměnit některé současné tváře a zvolit jiné vedení sociální demokracie, názor členské základny, na který se zatím nikdo neptal, prostě nahradit nemůže. Vychází mi z toho poměrně jasně, že většina členské základny by měla stát za námi, myšleno diskusní platformu, protože chceme jen to, co je pro budoucnost sociální demokracie nezbytné. Nechceme bořit, chceme dát našim členům skutečný prostor se vyjádřit. Nic více, nic méně. 
Co z toho tedy mám? Nic hmatatelného, vlastně jen starosti navíc. Ale rovněž i trochu naděje, neboť jakýkoliv pokus o restart může pomoci sociální demokracii jako celku. Jinými slovy řečeno: náš pokus je určitě lepší, než kdybychom nedělali nic. Mám se za své důvody zapojení do platformy snad stydět? Určitě ne. Svobodně vyjádřit svůj názor je to, co k sociální demokracii patří.