Česká strana sociálně demokratická Svoboda, spravedlnost, solidarita

Jindřichův Hradec

Názory a komentáře

Je něco i mimo naše chápání?

Východiska ze stavu v ČSSD po parlamentních volbách a před nadcházejícím jednáním ÚVV.

Je zřejmé, že v naší straně přituhuje a probíhá ostrý boj o její příští směřování. Řadoví členové jsou plni emocí a zahlceni přívalem událostí. Dějí se věci zdánlivě nepěkné až ostudné. Ale je tomu skutečně tak? Není rozměr událostí záměrně zkreslován a oklešťován?

Exponenti pravice dobře vědí, že nejlepší prostředek politického boje je účelová mystifikace jako taková. Zdá se, že vůči nám jde o přímý a promyšlený mediální útok všemi vhodnými prostředky. Vlivem polopravd a dezinformací je možné tak ovlivnit a změnit postoje nejen řadových členů strany, ale i voličů ČSSD. V podstatě jde o snahu rozjet revoluci naruby. Zpravodajské služby mají ve svých poučkách pro to názorné modelové postupy. Tam kde tento styl nelze přímo použít, dochází k eliminaci, anebo naopak k výrazné mediální podpoře sledovaných cílů. Důsledkem je většinou zhroucení struktury a vytvoření již někým připravené alternativy. Naše mediálně nepromyšlené výroky, sebestředné postoje i laciný populismus jsou sebezničující. Je nezbytné protivníka promyšleně klamat a jen to je cesta k úspěchu. Oklamání Hitlera spojenci ve věci vylodění na západě způsobila zpravodajská operace Fortitude (duchovní síla). Je to přímý návod jak postupovat. Ukazovat chudobu oděvu, nikoli ducha. Názorovou skromnost, nikoli aroganci. Schopných a přemýšlivých mozků máme ve straně dost, jen není vytvořen software, jak tento duchovní potenciál spojit k vytvoření optimální bojové strategie. V oblasti personální vycházet z reálné situace. Legitimitu současného stavu je třeba respektovat, ale v podstatě všichni členové mají možnost, jak vstoupit svými názory do hry, v souladu se stanovami. Nelze ale tajit potřebu opatrnosti a nutné prozíravosti při posuzování zdánlivě nelogických dějů. Platí, že politika na nejvyšší úrovni je mocenský boj a tak to bylo vždy. A platí tam i jiná pravidla hry. A vždy účel světí prostředky. Ale v demokracii má váhu i souznění mnoha našich hlasů. Jen je třeba hledat a mít nezkreslené informace a vědět jak s nimi naložit. Abychom neposkytli našim představitelům medvědí službu. Což je i současné jablko sváru.

V oblasti systémové a strukturální dokončit povolební analýzu. Současný stav je díky účelovému mediálnímu humbuku více méně znám. Pro někoho je děsivý a tristní, stejně tak pro někoho přirozený, předvídatelný, případně i vyhovující. Přesto se nabízí možnost jak alespoň něco pozměnit:

a) Využít vzedmuté vlny zájmu a vyzvat členy k věcným debatám a dle možností na stranických webech průběžně prezentovat přínosné náměty z těchto diskuzí. Tyto náměty na úrovních OVV vyhodnocovat a použít dál.

b) S ohledem na nedobrý volební výsledek zhodnotit, zda je současný program strany reálný a přijatelný pro většinovou společnost. A co může omezit nebo zabránit v jeho realizaci. Samozřejmě v případě menšinové vlády.

c) Provést předsjezdový návrh úpravy některých částí stanov do variabilní podoby, umožňující flexibilně reagovat na současné i budoucí děje v straně i ve společnosti.

Aby jakékoli úsilí bylo smysluplné, je třeba si uvědomit, že letité vymývání mozků masmedii, ovlivnilo a částečně podvázalo schopnost racionálního myšlení na všech stupních naší struktury.

Nouze ale vždy naučila Dalibora housti. Proto by bylo vhodné hledat a nalézt další doplňující formy vzájemných kontaktů, reflektující všestranné názory, hlavně ty zdola. Lze vymyslet cokoli, co pomůže posílit oslabenou důvěru některých řadových členů v naši stranu. Rozbít či rozštěpit ČSSD by rozhodně moudré nebylo.

Závěr:

I když se budou možná řadoví členové bouřit a dožadovat se prostřednictvím svých MO rychlé nápravy, bude vše hlavně záležet na odpovědnosti a schopnostech všech čelných představitelů. A to na všech úrovních. A na jejich schopnosti sebereflexe k vyřešení co, a jak dál. Úloha je neudělat chybu a to jak unáhlenými výroky, tak snahou nechat se zmást od kohokoli. Jednotlivé OVV budou určitě provádět vlastní průběžné analýzy, protože na vrcholové úrovni to bude dočasně složité. Nesmí se stát, aby nás doprovázela nabízející se otázka: „Lze naučit starého psa novým kouskům? Štěňata žádná zatím nemá.“